RPSN

RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

Poskytovatel spotřebitelského úvěru je v Česku od 1. ledna 2002 ze zákona povinen uvádět u své nabídky i RPSN (tato povinnost je částečně omezena, RPSN se nemusí uvádět např. u úvěrů nižších než 5000 Kč nebo vyšších než 1 880 000 Kč, u hypoték atd.). Pokud poskytovatel tuto povinnost nesplní, je jím poskytnutý úvěr automaticky úročen diskontní sazbou ČNB (což je zpravidla pro zákazníka výrazně výhodnější). Obdobnou povinnost mají i poskytovatelé v ostatních zemích EU, vyplývá ze směrnice 98/7/ES.

 

Ukazatel RPSN má však oproti úrokové míře dvě hlavní výhody. Při výpočtu RPSN je zohledněna nejen platba jistiny a úroků, ale také platby některých dalších nákladů, které jsou stanoveny zákonem o spotřebitelském úvěru. Další výhoda spočívá v tom, že RPSN jsou všichni věřitelé povinni uvádět na roční bázi. To usnadňuje spotřebitelům orientaci, protože u jiných ukazatelů se setkáváme např. také s měsíční či týdenní bází.

Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá povinnost informovat spotřebitele o výši RPSN. Vzorec, podle kterého se roční procentní sazba nákladů počítá je uveden v příloze tohoto zákona. Základními parametry pro určení tohoto ukazatele jsou výše daného úvěru, údaj o termínu poskytnutí úvěru, informace o výši jednotlivých splátek, poplatků a případných dalších plateb a informace o lhůtě splatnosti každé jednotlivé splátky, každého jednotlivého poplatku a případných dalších plateb.

Základní rovnice, kterou se stanoví roční procentní sazba nákladů, je uvedena v Zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, konkrétně v Příloze č. 5.

Jaké poplatky obsahuje RPSN?

Zatímco úrok ukazuje pouze a jen cenu vypůjčených peněz, RPSN v sobě ukrývá veškeré náklady s půjčkou či úvěrem spojené. V úroku, který je sám o sobě nákladem nejvyšším, tedy nejsou zahrnuty ostatní náklady. Ostatní náklady spojené s úvěrem mohou být například:

  • poplatky vztahující se k posouzení žádosti o úvěr,
  • poplatky za uzavření smlouvy,
  • poplatky za správu úvěru,
  • poplatky za vedení účtu,
  • poplatky vážící se k převodu peněžních prostředků,
  • první navýšená splátka (ne zcela správně nazývaná akontace),
  • pojištění schopnosti splácet apod.

Je pochopitelné, že pokud má úvěr úrokovou míru např. 8 % p.a., díky dalším poplatkům nezaplatíte ročně jen zmíněných 8 % z vypůjčené sumy, ale více. RPSN tedy představuje právě přepočítanou, resp. skutečnou hodnotu ceny úvěru (tedy to, co vás vypůjčené peníze budou ročně stát navíc), ve které jsou zahrnuty vedle úrokové sazby i zmíněné další náklady. V praxi tak bývá RPSN o něco vyšší než roční úroková sazba. O kolik je RPSN vyšší udává kolik dalších poplatků je s úvěrem spojených. Tedy v ideálním případě by mělo být RPSN totožné s roční úrokovou sazbou. To se ovšem nestává, neboť by to znamenalo, že s úvěrem nejsou spojeny žádné další poplatky.