Bonita – bonitní klient

Bonita (anglicky credit worthiness) je převrácená hodnota úvěrového rizika a vyjadřuje důvěryhodnost ekonomického subjektu (firmy, jednotlivce, ale i obce nebo státu) na finančním trhu. Souvisí s hospodařením subjektu a vyjadřuje tak jeho solventnost, kredibilitu, schopnost a ochotu dostát svým závazkům, případně zhodnotit vkládaný kapitál. V širším pohledu souvisí i s dobrou pověstí. Ačkoli často bývá ztotožňována s ratingem, který představuje schopnost splácet své dluhy, bonita má širší rozsah a rating je jen jednou z jejích složek.

I když to dnes vypadá, že všechny banky sní o tom, dát vám co nejvíce peněz, realita je daleko střízlivější. Banka, která půjčuje peníze, má zájem na tom, aby se jí půjčené peníze vrátily. Proto banky před poskytnutím úvěru posuzují schopnost klienta úvěr splácet. Podívejme se, to takové hodnocení bonity klienta obnáší a co se dá dělat, pokud nedopadne dobře.

Prověření bonity je v zájmu klienta

Důkladné prověření schopnosti klienta splácet úvěr není jen v zájmu banky. I klient, který si chce půjčit peníze, by měl mít přiměřenou jistotu v tom, že bude schopen úvěr splácet. Pokud je bonita žadatele důkladně prověřena a pokud dopadne dobře, může z toho profitovat i budoucí dlužník například tím, že může získat výhodnější úrokovou sazbu.

Naopak, pokud poskytovatel úvěru provádí kontrolu bonity povrchně nebo je ke klientovi nápadně velkorysý, je to důvod k zamyšlení. V lepším případě to může to znamenat vysokou úrokovou sazbu, která předem počítá s vysokým rizikem nesplácení úvěru. V horším případě věřitel předem počítá s tím, že úvěr nebude splácen a kalkuluje se sankcemi, propadnutím zástavy a dalšími nástroji, které za normálních okolností slouží pouze k řešení mimořádné (nikoli předem očekávané) situace.

Bonita není jen výše příjmu, ale i jeho stabilita

I když hodnocení bonity obvykle vychází z poměru mezi finančními příjmy a výdaji klienta, posuzováno bývá mnohem větší množství parametrů. Zejména u dlouhodobých úvěrů je důležitá stabilita budoucích příjmů. Lépe bude posuzován ten, kdo může vykázat dlouhodobý stabilní příjem, než začínající pracovník, kterému právě skončila zkušební lhůta. Svou roli může hrát i oblast, ve které žadatel o úvěr pracuje, regionální míra nezaměstnanosti a podobně.

Bonita se posuzuje za celou domácnost

Je přirozené, že se posuzuje nejen osoba žadatel, ale celá domácnost. V případě rodiny se tedy typicky sčítají příjmy obou manželů, od kterých se odečítají náklady na bydlení, běžný provoz domácnosti včetně pojištění či dalších úvěrů.

Historie a registry

Součástí hodnocení bonity bývá také analýza úvěrové historie žadatele a informace z úvěrových registrů. O co jde? Pokud žadatel o úvěr využívá nebo využíval finanční produkty banky nebo jiné spřízněné instituce v bankovní skupině, může být posouzeno, zda a jakým způsobem klient v minulosti plnil své závazky.

Banky však nejsou omezeny pouze na své vlastní informace. Existuje několik úvěrových registrů, tedy institucí, které zaznamenávají informace o tom, jak který klient splácí své závazky. Tyto informace se nemusí týkat jen úvěrů, ale také leasingu nebo plateb za telefonní či datové služby. Negativní záznam v registru (tedy záznam o tom, že daná osoba neplnila či dokonce neplní řádně své závazky) může být důvodem k zamítnutí žádosti o úvěr.

Co když to nevyjde?

Pokud je žádost o úvěr zamítnuta, může to být velmi nepříjemné. Jako první reakce na takové zamítnutí by měla být sebereflexe. Zamysleme se ještě jednou nad tím, zda skutečně úvěr potřebujeme, a zda jsme skutečně přesvědčeni o tom, že budeme schopni úvěr řádně splácet. Teprve poté, když si na obě otázky odpovíme kladně, můžeme zvážit další kroky.

Zkusit to jinde

Pokud jsme tak neučinili již dříve, je na místě nechat si předložit více nabídek od různých poskytovatelů. Ale je dobré výsledky střízlivě zvážit. Pokud oslovíme pět společností a jedna z nich naši žádost o úvěr zamítne, může se jednat o náhodu a máme na výběr čtyři další nabídky. Pokud jsou však zamítnuty čtyři žádosti z pěti, je lépe se zamyslet. To je skutečně známkou toho, že něco není v pořádku a úvěr není zřejmě tou správnou cestou z našich problémů.

Ručitel, spoludlužník

V některých případech nám banka sama poradí využít možnosti ručitele nebo spoludlužníka. Pokud máme v svém okolí osobu, která je ochotna vzít na sebe riziko které je s tím spojeno, může to být vhodná cesta.

Ručitel je osoba, která se zaručí za dlužníka, že bude úvěr splácet. Pokud dlužník nebude schopen splácet, banka bude požadovat splátky po něm.

Spoludlužník je do úvěru zaangažován ještě o něco více. Zatímco ručitel je povinen úvěr splácet až poté, když selže samotný dlužník, spoludlužník je za splácení úvěru odpovědný stejně, jako dlužník (byť v praxi je rozdíl velmi malý). Spoludlužník však může výrazně pomoci při hodnocení bonity. Protože je spoludlužník odpovědný za splácení úvěru, jeho příjmy mohou zlepšit bonitu žadatele. Samozřejmě pouze za předpokladu, že příjmy spoludlužníka jsou dostatečně vysoké.